Po teplotě a nudě je to především prastarý pud člověka, zahnat hlad a žízeň. Dnes tento problém vlastně skoro neexistuje, protože v každém vlaku s delší trasou je možno si zakoupit jakékoli pití, a to hned v několika variantách. Můžete mít sladké i bez cukru, s bublinkami nebo bez nich, ale také teplý či studený nápoj. Jen je třeba počítat s drobátko vyšší cenou a s tím, že vám zde asi neudělají sendvič dle vašeho přání. Zde je všechno hotové a většinou vakuově zabalené. Tím jsme se dostali k jídlu. Pokud nechcete z domu tahat řízky nebo vajíčka natvrdo, pak se musíte spokojit s nabídkou vlakového personálu. V současnosti se sice dosti bohatá, ale skutečně tam nemusí mít třeba housku se salámem, což jsme svačili jako děti vždy na každém delším výletě.

místní autobus

V tomto případě si musíte jídlo nachystat již doma a ve vlaku nebo v autobuse je kulturně sníst. Plno drobků kolem vás a papíry na zemi skutečně nesvědčí o vaší kultuře bydlení. Každý totiž bude předpokládat, že se takto chováte i doma. A taky vás může stihnout pokuta. Ne za to že konzumujete, ale za znečištění například polstrování sedadel.

vlakové nástupiště

Ne že by předtím nebylo špinavé, v tomto se nic nezměnilo. Takže na toto si dávejte pozor. A také na to, zda to není v autobuse zakázáno. Nebývá to často, ale může se to stát, takže je třeba si toto pohlídat. S pitím by neměl být žádný problém, dnes v době plastových lahví jistě není problém si do nich nalít neslazený oblíbený čaj, nebo třeba jen čistý sifon. To už záleží na vlastní chuti. Také je možno si zakoupit už hotovou tekutinu s příchutí či bez, pokud nechcete ve vlaku za stejné pití utrácet. Někde mají ceny normální, ale někdy se můžete prohnout. Zažil jsem čistou vodu za padesát korun. Zda to byla třetinka nebo půl litru to už si nepamatuji. Tak nezbývá než popřát hezkou a příjemnou cestu.